Stránka Hany Bicanové

Výlet začínáme v Praze na nádraží Libeň, odkud jedeme vlakem na železniční stanici Běchovice střed.

Běchovice jsou součást Prahy a jsou spjaty s během Praha – Běchovice. První ročník běhu se uskutečnil v roce 1897. V roce 2016 se běží již 120. ročník.

My po příjezdu do Běchovic nikam neběžíme, ale jdeme a to do Uhříněvsi.

Od nádraží Běchovice střed jdeme do Uhříněvsi po cyklotrase A440 k pomníku Mistra Jana Husa, kde se napojujeme na červenou turistickou značku, po které jdeme směr Uhříněves.

Jdeme přes známou část Prahy Koloděje. Vznik obce Koloděje a její historie je úzce propojená s historií zámku.

Vznik osady a tvrze i název Koloděje souvisí s cestou vedoucí z Prahy na východ, která měla již na přelomu 13. a 14. Století významnou roli pro vozovou dopravu. Název obec dostala podle kolodějů tj. kolářů usazených u brodu, přes který cesta vedla.

V historických pramenech se připomíná ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Majitelé tvrze se často měnili, až ves a tvrz později kupuje císař Karel IV. který je daruje v roce 1359 svému bratrovi, markraběti moravskému Janu Jindřichovi.

V roce 1623 se majiteli tvrze stávají Lichtenštejnové. Za doby Lichtenštejnů se tvrz dočkala několika úprav.

V říjnu roku 1911 zámek však postihl rozsáhlý požár, který zničil střechu. Proud vody navíc poškodil štuka turu některých stropů a některé se dokonce zřítily. Opravy skončily v roce 1914 a v rámci oprav bylo v zámku zřízeno elektronické osvětlení, vodovod a ústřední topení.

Pro svou dobrou polohu se stal zámek v roce 1919 dočasným letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka.

V roce 2009 v rámci restitučních nároků zámek připadl potomkům A. Kumpery, kteří ho v roce 2010 prodali. Majitelem se stal Ing. Chrenek, který ho po rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci obývá a využívá se svojí rodinou. [1]

Zámek v Kolodějích nelze přehlédnout.

Kousek od zámku se nachází hospoda Zámecká jízdárna, kde se na chvíli zastavujeme. Vzhledem k tomu, že venku v tu chvíli prší, hospůdka je pro nás i úkryt před deštěm.

Jakmile se venku počasí umoudřuje, vydáváme se dále.

Z Kolodějů dále pokračujeme po červené turistické značce. Trasa nás k Hradišti Královice (Šance) , kde se nachází též kostel sv. Markéty. První zmínka o kostele pochází z roku 1364. Kostel zdobí masivní čtyřboká renesanční věž, zakončená cimbuřím. V roce 1739 byl kostel barokně přestavěn. Věž byla při úpravě pravděpodobně snížena o jedno patro a vrchol ozdobně upraven. 

Kostel stojí tedy za povšimnutí.

Od kostela sv. Markéty jdeme dále po červené turistické značce do Královic. V městské části Prahy Královice si všímáme tvrze Královice.

Třípatrová tvrz vznikla v Královicích pravděpodobně ve druhé polovině 14. století.  Tu v roce 1388 majitel Pešík z Komárova prodal spolu s dvorem. V roce 1431 na tvrzi zřejmě sídlil Václav z Kralovic, o deset let později Jan Chyba z Chlumu. Jeden z pozdějších majitelů, Mikuláš Skalský z Dubu, podle letopočtu na jižní straně věže v roce 1562 sgrafitově vyzdobil fasádu věže a přistavěl vřetenové schodiště. Majitelům Janu Jindřichu Rozenhajnovi z Janovic a jeho manželce Elišce byla tvrz a jiný majetek za účast na stavovském povstání zkonfiskována.

Jedním z posledních majitelů tvrze byl Výzkumný ústav živočišné výroby, který provedl opravné práce, ale zároveň došlo ke zboření renesančního přístavku u severního průčelí. [2]

V současné době se tvrz opravuje, a tak je kolem ní postaveno lešení a není přístupná. Pokud se podaří tvrz opravit, bude jedině dobře, jelikož se jedná o jednu z mála dochovaných původně gotických tvrzí tohoto typu na území České republiky.

Z Královic pokračujeme dále po červené turistické značce až do Netluk. Z Netluk jdeme po červené turistické značce k Oboře v Uhříněvsi. Vzhledem k tomu, že v oboře probíhaly úpravy, namohly jsme jít oborou po značené trase.  Z obory jsme vyšli u Uhříněvského muzea a vydali ulicí Přátelství, kde jsme se opět napojili na červenou turistickou značku, která nás dovedla na nádraží Uhříněves.

Z nádraží Uhříněves jsme se přesunuli na nádraží Strašnice.

Citace

[1] Historie MČ. In: Koloděje: Oficiální stránka městské části [online].[cit. 2016-03-30].Dostupné z:http://www.praha-kolodeje.cz/historie-mc/ds-1017/p1=1092

[2] Přispěvatelé Wikipedie, Královice (tvrz) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 25. 11. 2015, 20:43 UTC, [citováno 30. 03. 2016]<https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kr%C3%A1lovice_(tvrz)&oldid=13087269>